Těžké přepravní vozy na složení
Včera večer byl den rodinných dobrodružných zábav. Bylo to jako chůze v lese, ale byla to výletní vycházka nazvaná přírodní procházka, kterou jsme udělali a pak jsme měli na konci oběd. Miloval jsem yo-yo a hula-hula, vždycky jsem se snažil, aby mi nezasáhly kotníky nebo tváře, ale když jsem byl nucen soutěžit s ostatními, nevyhnutelně se toto točení dostalo mimo kurz. Moje máma přinesla s sebou výborné jídlo a studené nápoje pro všechny v naší skupině, aby si je mohli užívat během dne. Jejich pečlivé přípravy byly patrné mezi roztrhaným narozeninovým balicím papírem, který pokrýval právě vybalené plastikové balíčky s vojáčky rozházené kolem židlí – hodně práce by před nimi čekalo, kdyby to nebylo správně odstraněno, zamumlala mezi doušky kořalky z koření úsmivem, zatímco stále užívala vodník melounu a citrony přímo přes led aniž by cokoli vylila! Když jsme šli, viděl jsem pana, jak prochází s něčím nadobyčejně cool. Měl obrovské robustní sbalitelný vůz nabité všemi jeho věcmi, ale nebylo to nic, s čím by nemohl zvládnout.
